Určitě vás zajímá, jak dopadl letošní ročník pohádkového festivalu O Kašpárkovu rolničku. Sošku si tentokráte odnesl soubor DS Vltavan, který si pro nás připravil pohádku s názvem "Ač je to k nevíře, strašidla jsou z talíře". Právě tato inscenace o přihlouplém dědku Bujónovi a zlomyslné babce Magi se našim nejmenším divákům líbila nejvíce.

Tímto bych, samozřejmě za všechny, kdo se na přehlídce podíleli,chtěl poděkovat všem, kteří letos zavítali do našeho divadla a podpořili zúčastněné soubory potleskem a posléze i malými hlasovacími kašpárky, vhozenými dle libosti do očíslovaných známkovacích krabiček. Doufáme, že příští ročník se vyvede stejně dobře a že účast bude minimálně taková nebo vyšší, než letos.

Váš Kašpárek

Autor a režie: Šárka Příhodová

DS OKÝNKO ČESKÉ BUDĚJOVICE

Minulou neděli nás v našem divadle navštívil již třetí divadelní soubor. Tentokráte to byl DS Okýnko z Českých Budějovic se svou Loupežnickou pohádkou. Dvě herečky si poradily s více rolemi najednou. Hlavními postavami byly kamarádky, loupežnice Gabrucha a Šabrucha a hodné děvčátko z vesničky u lesa, Verunka. Tato milá holčička velice ráda sbírala  léčivé kytičky a dělala z nich čaje na různé bolesti a problémy. Jednoho dne tatínka rozbolel zub, proto se Verunka vydala do hlubokého, temného lesa hledat bylinky tišící bolest. Mezi tím už dvě loupežnice vymýšlely, co komu provedou a kde koho oloupí. Braly vše, na co přišly. V noci ukradli drakovi zlatý zub. Plánovaly si, jak budou bohaté a nebudou muset nic dělat. Z lesa se ozývalo hlasité naříkání. To drak plakal a skuhral, jak ho bolí zoubek, který už vlastně nemá. Naštěstí ho uslyšela Verunka, která mu pomohla svým bylinkovým uměním. Drak byl holčičce velice vděčný, že ho zprostila jeho velké bolesti a jako poděkování jí dal kouzelnou kytičku. Kdo si k této kytičce přivoní, změní se jeho povaha v opačnou. Díky Verunčině pohotovosti, dobrému srdci a kouzelné kytičce, vše dobře dopadlo. Loupežnice se změnily v dobré dívky. Omluvily se drakovi a přepadené babě kořenářce a ochotně pomáhaly všem lidem kolem sebe. Pohádkové dění bylo zpestřeno veselými písničkami. Děkujeme účastníkům i posluchačům a moc se těšíme na poslední pohádku naší přehlídky.

Úprava a režie: Jaromír Popiel - ŠOS PRACHATICE

V neděli 8.března jsme u nás díky prachatickému spolku mohli shlédnout pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Představení bylo pojato poněkud netradičně. V pohádce si totiž zahráli i naši malí diváci, čtyři princezničky a jeden princ. Když byli vybráni všichni nadějní herci, pohádka mohla začít. Princ měl za úkol vybrat si jednu ze čtyř tancujících princezen. Všechny byly moc krásné, ale jedna z nich byla tuze smutná. Právě tuto princeznu chtěl princ za svou ženu. Ale nebylo to tak jednoduché. Vyvolená princezna byla zakletá a princovým úkolem bylo ji vysvobodit. Princ byl odhodlán zachránit svou princeznu, ale bál se, že to nezvládne. Naštěstí však po cestě na zámek potkal tři kamarády, kteří mu chtěli pomoci. Úkolem zachránců bylo střežit dvě noci zakletou princeznu. Zlý čaroděj jim stavěl do cesty různé překážky. To však kamarády nezastrašilo. Díky výbornému zraku Bystrozrakého, Dlouhého schopnosti se natáhnout do dálky a vytvoření větru z dechu Širokého se jim vše podařilo a princeznu ze zakletí vysvobodili. Šťastný princ s princeznou nasedli na koně a všichni společně uháněli do království, kde žijí šťastně až do dnes. Celá pohádka byla provázena veselými písničkami, které příjemně naladily malé i velké diváky. Děkujeme a těšíme se na další pohádku.

František Nepil

Režie: Josef Konrád DS TÁBOR

Minulý týden na naši přehlídku zavítal táborský divadelní spolek s pohádkou Polní žínka Evelínka. Krásný příběh, doplněný neméně dobrými hereckými výkony si zajisté získal srdce kdejakého malého i velkého diváka. Zajímavým zpestřením tohoto představení byly úžasné loutky, kterým v žádném případě neubíral na věrohodnosti fakt, že byly bez obličejů. Herci totiž jejich výrazy a nálady dovedli s přehledem vyjádřit sami. Hlavní postavou celé hry nebyl nikdo jiný než půvabná a roztomilá víla Evelínka, jejímž královstvím byly louky a blízkém i dalekém okolí.  Jednoho dne ji osud svedl dohromady s Francínkem- chasníkem ze vsi. Evelínka se mu velmi zalíbila a přál si, aby si ho oblíbila. Různě jí tedy podstrojoval, nosil dárky, ale domýšlivá Evelínka na jeho snažení moc nedbala.  Nakonec však vše dobře dopadlo a Evelínka  se s Francínkem udobřila. Neměli bychom také zapomenout důležitou roli uvaděče, který zároveň zastával roli panímámy, prodavače na střelnici, stareho Francínkova kamaráda z vojny ale hlavně zvídavého školáka Ondrouška, bez jehož pomoci by se Evelínka s Francínkem jen těžko dali dohromady.  Dle mého názoru i soudě podle hlasů našich diváků si myslím, že Polní žínka Evelínka rozhodně nezklamala. Naopak nasadila velmi vysokou laťku a mě nezbývá než popřát dalším představením hodně štěstí a spokojených diváků.