Na začátku byl Daněk... Tedy přesněji řečeno dramatik Oldřich Daněk.  Právě z jeho pera pochází divadelní hra „Dva na koni, jeden na oslu", napsaná v roce 1971. Vyprváví příběh tří žoldnéřů podléhajících naivně iluzi o výhodách válečného řemesla. Dostanou se tak do nemalých potíží a jen stěží vyváznou živí.  A hle... Hra byla tak úspěšná, že na její motivy vznikl o 15 let později filmový muzikál.

Scénář této divadelní hry padl do oka i jednomu z členů Vltavanu- Luďku Švehlovi, který se rozhodl společně se skupinkou herců hru nacvičit. Zeptala jsem se přímo jeho na pár otázek k přípravám celého díla.

Luďku, co tě vedlo k výběru této inscenace?

„ No víš, dnes je těžké vybrat hru s aktuálním tématem, která by se hodila do dnešní doby. Můžeš klidně udělat hru z období totalitního režimu, jenže to já nechtěl, protože si je vybírá dost režisérů.  Hra Dva na koni, jeden na oslu mě hned oslovila. Jsou v ní totiž popsány charaktery dnešních lidí, je to hra ze středověku a přesto skvěle vystihuje naši dobu.  To mi vyhovovalo a přišlo mi to zajímavé."

Inspiroval tě k výběru hry i filmový muzikál?

„ Ne, to vůbec ne. Vím o tom, že film je, ale vidět ho nechci. Sáhl jsem rovnou po hře, protože se mi jednoduše líbila."

Měl jsi hned od začátku jasnou představu všech postav a charakterů? Bylo pro tebe těžké najít ty správné herce?

„ Popravdě je to těžké i doteď.  U některých rolí jsem měl trošku jiné představy. Především u hlavnějších postav. Největší problém mám asi s postavou  Chvala- pána tvrze. Musel jsem vyzkoušet už asi šest herců. Snad jsem konečně našel toho pravého.  Ale jinak jsem vcelku spokojený. "

A jak jste na tom se zkoušením hry? Už máte některé scény hotové?

„ Ano, některé části už hotové máme.  Jsou to především scény s hlavními postavami- třemi žoldnéři.  Tam už to začíná klapat. Mají tu výhodu, že se spolu mohou domlouvat na samostatných zkouškách, protože ve velké části scén a replik vystupují ve hře spolu. Tím se stihne podstatně více práce.  Máme dost času se k jednotlivým úsekům vracet a vylepšovat je, takže začínám být spokojen. "

Dobře. A jaký máš vlastně pocit z příprav a zkoušek? Jde všechno podle tvých představ?

„Nevím. Někdy mě výkony herců mile překvapí, ovšem v některých pasážích se naopak bojím a mám smíšené pocity. Trošku mě taky trápí fakt, že já sám nevěnuju hře tolik času, kolik bych měl. Teď bych třeba měl „ležet" ve scénáři, procházet si jednotlivé části a vymýšlet pohyby herců na jevišti, scény a další prvky a dělat si poznámky.  Zkrátka na to není dost času. Já ale věřím, že vše nakonec dopadne dobře a podaří se nám nastudovat krásná hra, která zaujme diváky. "

A kdy se tedy můžeme těšit na premiéru?

„No původně to měla být vánoční hra, ale to se nestihlo..."

Tak příští Vánoce?

„No to by se mi hodilo. (smích) Kdybych na to měl tolik času, to by se zkoušelo dobře.  Samozřejmě premiéra bude dřív. Plánuju jí na duben v Zámeckém divadle.  Potom budou následovat ještě další zkoušky na Otáčivém hledišti. To už je pouze otázka rozvržení prostoru . Texty budou herci umět a o to snazší to bude.  Já osobně se na hraní na Otáčivém hledišti těším. Stačí totiž jen dobře rozvrhnout herní prostor a příroda se o zbytek postará."